Dominik Mareš ve svém díle artikuluje důležité a nadmíru nebezpečné otázky, třeba o tom, zda je toto umění výsledkem modenistické tradice či jeno transofmovanou podobou postmoderny a kde jsou hranice vymzeující takto daný „prostor světa“, který je fragmentarizován, ale zároveň velmi celistvým názorem či znázorněním obsahujícícm etické a estetické kódy několika tisíciletí. A je-li platformou dnešního uvažování klip, zkratka, dojem, nemůžeme přece zbavit lidskou vášeň po poznání potřebou nahlížet svět celistvěji a zároveň rafinovaněji.
